Foceno 22.12.2007. Hned za Prahou se objevila jinovatka, krajina byla bilá a šedavá a země splývala na obzoru s oblohou. Až blízko Varů se objevilo sluníčko a bylo jak na horách, těšně před Vary ale zmizela jinovatka a zima zevšedněla.
Pro milé Jovísky fotku předvánočního zlatého deště doplňuji žánrovým obrázkem velikonočního kotěte. Bertík se totiž rozhodl, že košík na dárky je prostě jeho, a dalo mi velkou práci ho nezabalit místo různých pochutin.
Dne 8. prosince 2007 jsme se sešli na Mikulášském venčení. Prošli jsme se malovaným dnem do Dráčkova, viděli jsme jeleny a podrbali něžné dračice, za což patří velký dík Lídoškovi. Potom jsme si dali pozdní, ale výborný v oběd v hospůdce, kterou zajistila Eva K. a Bláža. Následovala malá vánoční nadílka pro Dede, děkujeme Myšce za výrobu překrásného šátku a Julče za zhotovení nádherné vitrážové lampičky. A Štětince patří dík za napečení cukroví a LFSH udělala voňavé sáčky do koupele a Ejška upekla výborný dodatečný narozeninový dort a Jajka poslala cukroví a Zdena b.p. cukroví přinesla ...a ... a ... všichni Zvířetníci něčím přispěli, zase jednou se ruce spojily v řetěz a každý navíc přiložil kousíček srdce a tak se všechno povedlo, a proto dnešního dne začal všem Zvířetníkům voňavý čas vánoční.
Modřanský sněhulák přeje Dede všechno nejlepší k narozeninám a všem Zvířetníkům krásné adventní dny. Na ochutnání přidávám pár fotek z dnešního focení na novoročenky.
Dnes bylo šplhadlo dokončeno a instalováno na místo. Po vyřazení jedné skříňky mi zbylo překvapiově mnoho nadbytečných věcí, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám, a rozhodně se nenacházely v oné skříňce, nýbrž vybublaly při pozoruhodné hře na vystrkovanou. Ta se hraje tak, že když v přeplněném prostoru někam něco zastrčíš, nečo jiného musíš odtud vystrčit. Ale hlavně že kočičáci jsou spokojení!
Dnes kočičáci dostali své šplhadlo. Při sestavování velmi pomáhali a moc se jim šplhadlo líbilo. Pak znaveně usnuli u syna v posteli, odkud byli přeneseni do svých nových ložnic. Oba otevřeli po jednom oku a zavrtali se do nových pelíšků a spokojeně spí. Zítra se musí ještě olištovat spodek a šplhadlo bude umístěno na místo, kde je dnes ještě skřínka.
Včera se mi po příchodu z práce podařilo vyfotit zahrádku, ale tak rychle se stmívalo, že jsem musela fotit s bleskem. Před týdnem jsem hlásila, že mi kvete 20 druhů. Teď už odešly jiřinky, ale když mi uznáte kvetoucí jahody a poupata na růži, tak jsem se dopočítala 22 druhů kvetoucích rostlin. To není na 22. listopadu tak špatné!
Pro trpaslíčky (a nejen pro ně), aby viděli, jak umí pejsek a kočičky spolu odpočívat, jak umí Mikeš šplhat (bohužel to není moc kvalitní fotka z rána) a jak se kocourci radovali z krabic, které měl syn doma přes noc.
Po dvou týdnech u nás se Bertík už úplně uvolnil a začíná si mnohem víc hrát a prát se. S Mikešem už dávno vytvořili nerozlučnou dvojici. Honí se, perou se, spí spolu a když se chvilku nevidí, hledají se. Bertík měl trochu nemocné oko, ale teď už je skoro úplně v pořádku.
19. října 2007 byl zajímavý soumrak sám o sobě, velmi kontrastní. Do slunce mírně pršelo a za domem se na chvíli objevila duha. Byla tak velká, že se mi nevešla najednou do foťáku. Ale snad i tak vám přinese potěšení a radost, ten duhový most mezi létem a podzimem.
Toto je moje nová kočenka Mikeš. Pochází z jedné západočeské psychiatrické léčebny, kde se narodila v rouře. Moje neteř ji před dvěma dny dala svému otci, od kterého jsem ji dostala já (pozor! je ještě jedna verze, kterak jsem k Mikešovi přišla) na oslavě jeho narozenin. Podle přítomných znalců je to na 50 % kocourek a jmenuje se Mikeš.
20. září 2007 se konal druhý trpasličí výlet do ZOO, tradičně se Zvířetníkovým doprovodem. Myš opět použila své magické schopnosti a vyčarovala nám krásné počasí. Dobrá nálada přišla už sama.
Komentáře
přidat komentář